 |
|
Main menu:
Úvod
Každý člověk žijící na této planetě se setkává během svého života s nejrůznějšími podobami zdravotních potíží. Mezi ty je zahrnuto nejen oficiální označení nemocí a chorob dnešní medicíny, ale i veškeré somatické tělesné projevy, které může člověk vnímat jako mírně nepříjemné až po intenzivní bolesti. Zdravotní potíže se samozřejmě netýkají jen lidí, ale zahrnují téměř veškerou oblast žijících organismů od zvířat až po rostliny. Je navíc nutné ještě vzít na vědomí skutečnost, že nemoc sama o sobě je již označení pro již rozvinutou škálu tělesných nebo psychických projevů, které oné konkrétní nemoci předcházejí. Jedná se vlastně o to, že pokud člověk vnímá nepříjemné pocity např. v oblasti žaludku, nejsme zvyklí tuto skutečnost ještě označovat jako nemoc. V případě, že ale potíže jsou značnějšího charakteru, nebo přímo v případě, že lékařské vyšetření zjistí konkrétní nález, můžeme jednoduše dle předem daných kritérií tyto projevy pojmenovat konkrétním názvem nemoci. Pokud ovšem chceme aktivně napomoci sami sobě, není pro nás až tak důležitá informace o lékařském označení našich problémů, ale prioritním je pro nás onen samotný projev potíží s nemocí spojený. Jedná se o veškeré nepříjemné somatické neboli tělesné projevy, případně myšlenky, které s tím souvisí tzv. postuláty.
Nejdůležitější informací pro člověka je přežití. V případě, že dojde k ohrožení přežití, dochází k tomu, že v organismu začneme pociťovat bolest, ať už fyzickou nebo psychickou. Není vůbec rozhodující, zda je tato bolest malá nebo velká, protože i při malé bolesti trvající dostatečně dlouho může dojít až k znatelnému ohrožení. Z tohoto předpokladu vycházel L.Ron Hubbard při založení Dianetiky, dále na tento předpoklad navazuje Andrej Dragomirecký se svou Teorií osobnosti. Cílem terapie tedy bude zaměření se na to, co ohrožuje naše přežití a následovně zpracování toho, co je tomu příčnou.
Pokud tedy přistoupíme na výchozí tvrzení, že nejdůležitější informací pro naší psychiku je „přežít“ , s tím že jeho ohrožení je způsobenou jakoukoliv fyzickou nebo psychickou bolestí, nezbývá, než si zajistit, jak tyto bolesti odstranit. Velmi přehledně a logicky toto vysvětluje právě teorie Andreje Dragomireckého, který původně vycházel z mnohaleté práce pana Hubbarda. Princip teorie je založen na vytvoření tzv. komentáře, jehož docílíme opakovaným procházením minulých traumat. Toto se děje při terapeutickém sezení, kdy klient se zavřenými očima postupně opakovaně prochází událostí související s jeho současným problémem. Těchto událostí může být i více tzv. řetězec, které jsou vzájemnými asociacemi velmi podobné a spojené. Po řádném zpracování opakovanými průchody právě dojde k vytvoření žádaného „komentáře“ k těmto traumatům, a tím i k tomu, že problém již neobsahuje asociativně spojené události s ohrožením přežití a tedy ani bolest, která byla součástí. Princip je tedy jednoduchý – opakovaným procházením událostí obsahujících bolest dojít k úplnému vytvoření komentáře, a tím se zároveň zbavit zátěže, která nám v současnosti způsobuje problémy všerozmanitého druhu.
|
|